Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je zemědělský produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo využívání vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, rozmanitost a koloběhy přizpůsobené místním podmínkám. Ekologické zemědělství spojuje tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat spravedlivé vztahy a dobrou kvalitu života všech zúčastněných.

 

Ekologické zemědělství by mělo udržovat a zlepšovat zdraví půdy, rostlin, zvířat, lidí a planety jako jednoho nedělitelného celku.

Tento princip zdůrazňuje, že zdraví lidí a společnosti nemůže být oddělováno od zdraví ekosystémů - zdravá půda produkuje zdravé rostliny, které dále podporují zdraví zvířat a lidí. 

Zdraví znamená celistvost a integritu živých systémů. Neznamená pouze nepřítomnost nemoci, ale zajištění fyzické, duševní, sociální a ekologické pohody. Imunita, odolnost a schopnost regenerace jsou klíčové znaky zdraví.
Úlohou ekologického zemědělství, ať už v zemědělství, výrobě, distribuci či konzumaci, je udržovat a zlepšovat zdraví ekosystémů a organismů, od těch nejmenších v půdě až po člověka. Ekologické zemědělství má zejména cíl produkovat vysoce kvalitní, nutričně bohaté potraviny, které napomáhají preventivní zdravotní péči a udržení zdraví. Proto by se ekologické zemědělství mělo vyvarovat používání hnojiv, látek na ochranu rostlin, veterinárních léků a potravních aditiv, která mohou mít nepříznivý vliv na zdraví.

Ekologické zemědělství by mělo být založena na živých ekologických systémech a kolobězích, pracovat s nimi, napodobovat je a pomáhat jejich udržení.

Tento princip pevně zasazuje ekologické zemědělství mezi živé ekologické systémy. Říká, že produkce má být založena na ekologických postupech a recyklaci. Výživa a pohoda jsou dosaženy prostřednictvím ekologie daného produkčního prostředí. V případě plodin je to živá půda; v případě zvířat je to ekosystém farmy; pro ryby a mořské organismy je to vodní prostředí.

Systémy ekologického zemědělství, pastevectví a volného sběru by měly pasovat do koloběhů a ekologických rovnováh přírody. Přírodní koloběhy jsou univerzální, ale jejich působení je specifické pro dané území. Ekologické zemědělství musí být přizpůsobeno místním podmínkám, ekologii, kultuře a měřítkům. Potřeba vstupů by měla být snížena opětovným použitím, recyklací a efektivním řízením surovin a energií s cílem udržovat a zlepšovat kvalitu prostředí a šetřit zdroje.

Ekologické zemědělství by mělu udržovat ekologickou rovnováhu prostřednictvím tvorby zemědělských systémů, zakládáním přirozených prostředí pro divoce žijící zvířata a rostliny udržováním genetické a zemědělské rozmanitosti. Ti, kteří produkují, zpracovávají, obchodují nebo konzumují biopotraviny by měli chránit a přinášet prospěch společnému životnímu prostředí: krajině, klimatu, biodiverzitě, vzduchu a vodě.

Ekologické zemědělství by mělo stavět na vztazích, které zajišťují spravedlnost s ohledem na společné příležitosti člověka a životního prostředí.

Spravedlnost je charakterizována rovností, respektem, poctivostí a správou společně sdíleného světa, jak mezi lidmi, tak ve vztahu k ostatním živým bytostem.
Princip spravedlnosti zdůrazňuje, že lidé, zapojení do ekologického zemědělství,by měli vytvářet a udržovat mezilidské vztahy tak, aby zajistili spravedlnost na všech úrovních a pro všechny zůčastněné - zemědělce, zaměstnance, zpracovatele, distributory, obchodníky i zákazníky.
Ekologické zemědělství by mělo poskytovat všem zúčastněným dobrou kvalitu života a pomáhat k zajištění potravinové nezávislosti a snižování chudoby. Jeho cílem je produkovat dostatečnou nabídku potravin a dalších produktů dobré kvality.

Tento princip také zdůrazňuje, že hospodářským zvířatům by měly být poskytovány takové životní podmínky a příležitosti, které jsou v souladu s jejich fyziologií, přirozeným chováním a pohodou.

S přírodními zdroji, používanými při produkci a konzumaci, by mělo být zacházeno způsobem, který je sociálně a ekologicky spravedlivý a který je ochrání pro budoucí generace.
Spravedlnost vyžaduje systémy produkce, distribuce a obchodu, které jsou otevřené a nestranné a zahrnují v sobě opravdové ekologické a sociální náklady.

Ekologické zemědělství by mělo být řízeno preventivním a zodpovědným způsobem s cílem chránit zdraví a pohodu současných a budoucích generací a životního prostředí.

Ekologické zemědělství je živý a dynamický systém, který reaguje na vnitřní i vnější požadavky a podmínky. Ekologičtí podnikatelé mohou zvyšovat efektivitu a produktivitu, nemělo by to ovšem být na úkor zdraví a pohody. Nové technologie musí být tudíž nejdříve zhodnoceny a existující metody přezkoumány. Opatrnost je nezbytná, vzhledem k nedostatečnému porozumění fungování ekosystémů a zemědělství.
Princip péče říká, že při řízení, rozvoji a výběru technologií v ekologickém zemědělství jsou klíčové  předběžná opatrnost a odpovědnost. Věda je nezbytná pro ujištění, že ekologické zemědělství funguje správně, je bezpečné a ekologicky zdravé. Samy o sobě však nejsou vědecké znalosti dostatečné. Praktické zkušenosti, nashromážděná moudrost a tradiční a původní znalosti nabízí platná a časem prověřená řešení. Ekologické zemědělství by mělo předcházet značným rizikům tím, že přijme vhodné technologie a odmítne ty nepředvídatelné, jako je genetické inženýrství. Rozhodování by mělo odrážet hodnoty a potřeby všech, kteří by mohli být ovlivněni, skrz transparentní a pro všechny přístupné postupy.